|
|
Odvrhování glykokalyxu u cerkárií ptačích schistosom
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Štěrba, Ján (oponent)
Trichobilharzia spp. jsou ptačí schistosomy příbuzné lékařsky významným lidským parazitům rodu Schistosoma. Penetrující cerkárie jsou dobře známy jako kauzativní agens cerkáriové dermatitidy u lidí. Cerkárie aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomula. Tomuto procesu předchází odhození ocásku, dochází k vyprázdnění penetračních žláz a rozsáhlým povrchovým změnám. Jednou z těchto změn je ztráta vysoce imunogenního glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. O mechanismu jeho odvrhování je poměrně málo informací. Hypotézy jsou založeny na nepřímých důkazech, které navrhují účast peptidáz nebo (fosfo)lipáz z penetračních žláz. Tato práce popisuje změny v povrchové glykosylaci během transformace cerkárií na schistosomula pomocí fluorescenčně značených lektinů a monoklonálních protilátek proti Lewis X antigenu. Lektiny UEA-I, LTA a PNA byly zvoleny jako markery transformace u T. regenti. Dále se tato práce zabývá odvrhováním glykokalyxu cerkárií. Při indukci in vitro vyprazdňování penetračních žláz a značení obsahu žláz jsme pozorovali silnou vazbu sekretů z cirkum- a postacetabulárních žláz na povrch cerkárií T. szidati a...
|
|
|
Vlastnosti a funkce glykokalyxu cerkárií motolic
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Motolice jsou parazité z kmene Platyhelminthes, kteří mají složité vývojové cykly zahrnující dva až čtyři hostitele. Tato práce se zaměřuje především na motolice čeledi Schistosomatidae. Jejich cerkárie, které opouštějí mezihostitelského plže, aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomuly. Proces transformace doprovází odhození ocásku a vyprázdnění penetračních žláz cerkárií. Během transformace prochází tělo cerkárie četnými ultrastrukturálními a molekulárními změnami. Jednou z těchto změn je ztráta povrchového glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Na jeho odvrhování se pravděpodobně podílí proteolytické enzymy z penetračních žláz cerkárií během průniku parazita do hostitele. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. Tato práce popisuje vznik, ultrastrukturu, sacharidové složení, funkce a mechanizmus odvrhování glykokalyxu cerkárií.
|
|
|
Glykosylace a antigenní vlastnosti proteinů ze slin flebotomů Phlebotomus perniciosus a P. orientalis
Sumová, Petra ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Grubhoffer, Libor (oponent)
Cílem této práce bylo zmapovat glykosylaci a antigenní vlastnosti slinných proteinů dvou druhů flebotomů, Phlebotomus perniciosus a P. orientalis, kteří jsou významnými vektory viscerální leishmaniózy. Pomocí afinoblotu se značenými lektiny jsme prokázali, že řada slinných proteinů obou studovaných druhů flebotomů je N-glykosylována, přítomnost O-glykosylací nebylo možné potvrdit. Úroveň N-glykosylace většiny těchto proteinů je poměrně nízká, větší množství potenciálních N-glykosylačních míst bylo nalezeno pouze v aminokyselinových sekvencích hyaluronidázy P. orientalis a endonukleáz obou testovaných druhů. Pro expresi v bakteriálním expresním systému byly vybrány čtyři slinné antigenní proteiny P. perniciosus, z nichž dva proteiny (PpeSP01 a PpeSP01B) nebyly glykosylovány a úroveň glykosylace zbylých dvou proteinů (PpeSP03B a PpeSP07) byla nízká. Antigenní vlastnosti čtyř vybraných rekombinantních proteinů P. perniciosus byly následně testovány prostřednictvím imunoblotu a ELISA testů. Během počátečních pokusů se séry experimentálně exponovaných psů se dva proteiny (rSP07 a rSP01B) ukázaly jako nevhodné a byly tudíž z dalších experimentů vyřazeny. Rekombinantní proteiny rSP03B a rSP01 byly rozeznávány stejnými IgG protilátkami jako nativní formy těchto proteinů ze slinných žláz P. perniciosus....
|
|
|
Glykosylace a antigenní vlastnosti proteinů ze slin flebotomů Phlebotomus perniciosus a P. orientalis
Sumová, Petra ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Grubhoffer, Libor (oponent)
Cílem této práce bylo zmapovat glykosylaci a antigenní vlastnosti slinných proteinů dvou druhů flebotomů, Phlebotomus perniciosus a P. orientalis, kteří jsou významnými vektory viscerální leishmaniózy. Pomocí afinoblotu se značenými lektiny jsme prokázali, že řada slinných proteinů obou studovaných druhů flebotomů je N-glykosylována, přítomnost O-glykosylací nebylo možné potvrdit. Úroveň N-glykosylace většiny těchto proteinů je poměrně nízká, větší množství potenciálních N-glykosylačních míst bylo nalezeno pouze v aminokyselinových sekvencích hyaluronidázy P. orientalis a endonukleáz obou testovaných druhů. Pro expresi v bakteriálním expresním systému byly vybrány čtyři slinné antigenní proteiny P. perniciosus, z nichž dva proteiny (PpeSP01 a PpeSP01B) nebyly glykosylovány a úroveň glykosylace zbylých dvou proteinů (PpeSP03B a PpeSP07) byla nízká. Antigenní vlastnosti čtyř vybraných rekombinantních proteinů P. perniciosus byly následně testovány prostřednictvím imunoblotu a ELISA testů. Během počátečních pokusů se séry experimentálně exponovaných psů se dva proteiny (rSP07 a rSP01B) ukázaly jako nevhodné a byly tudíž z dalších experimentů vyřazeny. Rekombinantní proteiny rSP03B a rSP01 byly rozeznávány stejnými IgG protilátkami jako nativní formy těchto proteinů ze slinných žláz P. perniciosus....
|
|
|
Structure Analysis of Plant Bifunctional Nuclease TBN1
Kovaľ, Tomáš ; Dohnálek, Jan (vedoucí práce) ; Brynda, Jiří (oponent) ; Schneider, Bohdan (oponent)
Tato práce je věnována podrobné strukturní analýze rostlinné bifunkčnínukleázy TBN1, zástupci rostlinných nukleáz ze skupiny "plant nuklease I". TBN1 spolu s homologními nukleázemi z této rodiny hraje důležitou roli v životním cyklu rostlinných buněk. Tyto enzymy rovněž prokazují významné protinádorové účinky. Dva druhy TBN1 (divoký typ a N211D mutant) byly studovány. Byly analyzovány vlastnosti obou typů TBN1 v závislosti na složení roztoků, ve kterých byly rozpuštěny. Obě byly úspěšně vykrystalizovány. Struktury obou typů TBN1 byly řešeny pomocí rentgenové difrakce. Fázový problém byl vyřešen pomocí experimentálního fázování metodou MAD s použitím iontů zinku přirozeně přítomných v TBN1. Byly analyzovány strukturní vlastnosti TBN1 jako sekundární struktura, stavba aktivního mistra, vliv glykosylace a rozložení electrostatickeho potenciálu na povrchu. Na základě strukturních vlastností a srovnáním s podobnými proteiny byl navržen reakční mechanismus TBN1.
|
|
|
Odvrhování glykokalyxu u cerkárií ptačích schistosom
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Štěrba, Ján (oponent)
Trichobilharzia spp. jsou ptačí schistosomy příbuzné lékařsky významným lidským parazitům rodu Schistosoma. Penetrující cerkárie jsou dobře známy jako kauzativní agens cerkáriové dermatitidy u lidí. Cerkárie aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomula. Tomuto procesu předchází odhození ocásku, dochází k vyprázdnění penetračních žláz a rozsáhlým povrchovým změnám. Jednou z těchto změn je ztráta vysoce imunogenního glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. O mechanismu jeho odvrhování je poměrně málo informací. Hypotézy jsou založeny na nepřímých důkazech, které navrhují účast peptidáz nebo (fosfo)lipáz z penetračních žláz. Tato práce popisuje změny v povrchové glykosylaci během transformace cerkárií na schistosomula pomocí fluorescenčně značených lektinů a monoklonálních protilátek proti Lewis X antigenu. Lektiny UEA-I, LTA a PNA byly zvoleny jako markery transformace u T. regenti. Dále se tato práce zabývá odvrhováním glykokalyxu cerkárií. Při indukci in vitro vyprazdňování penetračních žláz a značení obsahu žláz jsme pozorovali silnou vazbu sekretů z cirkum- a postacetabulárních žláz na povrch cerkárií T. szidati a...
|
|
|
Vlastnosti a funkce glykokalyxu cerkárií motolic
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Motolice jsou parazité z kmene Platyhelminthes, kteří mají složité vývojové cykly zahrnující dva až čtyři hostitele. Tato práce se zaměřuje především na motolice čeledi Schistosomatidae. Jejich cerkárie, které opouštějí mezihostitelského plže, aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomuly. Proces transformace doprovází odhození ocásku a vyprázdnění penetračních žláz cerkárií. Během transformace prochází tělo cerkárie četnými ultrastrukturálními a molekulárními změnami. Jednou z těchto změn je ztráta povrchového glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Na jeho odvrhování se pravděpodobně podílí proteolytické enzymy z penetračních žláz cerkárií během průniku parazita do hostitele. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. Tato práce popisuje vznik, ultrastrukturu, sacharidové složení, funkce a mechanizmus odvrhování glykokalyxu cerkárií.
|
host ::
RSS.